Neckyáda 2011

  Dne 20. 8. l.p. 2011 se na Rynholeckém rybníku pod sokolovnou, chloubě místní obce, konal závod netradičních plavidel. Jak už to tak v těchto malých obcích bývá, každá akce, každé spestření zdejšího života je doprovázeno velkým ohlasem napříč generacemi. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Živá hudba, občerstvení a krásné slunečné počasí s teplotami hravě přeskakujícímí 25stupňů přilákali na toto netradiční počínání spoustu diváků, a nadšenců, kteří se rozhodli závodit, také nebylo málo.

  První plavidlo, ohlašující se hlasitým troubením, podobným tomu, který vydává kamion, se může pyšnit tytulem Plavidla s nejvíce NEJ.

• NEJdůmyslnější plavidlo. Toto NEJ nemá ono plavidlo neprávem, uveďme například kolo, tedy bycykl, umístěný na zádi plavidla, jakožto pohoná jednotka. Tento nápad, vyměnit lidskou sílu za stroj, i když také poháněný lidskou silou, byl korunován připevněním  jakýchsi "lopatek" na zadní kolo kola, čímž se zmnohonásobila účinnost. Kam se hrabe Ressel se svým šroubem?!

• NEJluxusnější plavidlo. Prim nejluxusnějšího plavidla na zdejších vlnách ohrožovala jen možnost připlutí chlouby královského námořnictva luxusní jachty Queen Mary, která ovšem pro přílišný ponor svou účast na poslední chvíli odmítla. Pro tento primát hraje hned několik skutečností. Plůtek obklopující palubu, dvě židle na přídi (pro kapitána a prvního důstojníka) stojící u "barového stolu", za kterým chyběla snad už jen svůdná barmanka, či provozuschopný gril přímo na palubě. Myslím, že zde není co dodat.

• Dodal bych ještě poslední NEJ a to status NEJbezpečnější lodi ve vodách Rynholeckého rybníka. Čtyři, či pět obrovských duší zajišťovalo zaručeně největší možnou bezpečnost, což demonstrovaly i osudy posádek některých ostatních lodí.

  Jako druhé plavidlo se na širý rybník vydal Jak Kaválek, který se může pochlubit NEJjednoduším plavidlem. Řídil se selským rozumem a sestrojil si svoje plavidlo tvořené z velké duše (nafukovacího kola, duše lidské byly ušestřeny), plastové palety, páru pádel a malých doplňků. Prototyp onoho plavidla pod pracovním názvem "Kavik" se také ukázal jako nepotopytelný a to ve chvíli, kdy z něj jeho kapitán uprostřed širé pláně zdejšího rybníka nepochopitelně vystoupil. Pochopitelně nevypadl, jen hodlal zkontrolovat stav lodi ze spod a hloubku vody ze strachu, aby se svou lodí nezajel na mělčinu. Když byl s prohlídkou hotov zanechal na místě pádlo, zřejmě na znamení podvodní překážky pro ostatní plavidla a s námořnickou rozvahou se vydal do cíle.

  Dalším a nejočekávanějším plavidlem nebyl nikdo jiný než požární člun, tedy spíš vor s upgradem. O možnosti, že by za cesty zahoukal se opustilo a to vinou banality, a to špatného těsnění, které nebylo nijak závažně narušeno. Deset čísel vody není až tak špatné, pořadatel sice argumentoval, že o ponorkách nebyla řeč, ba že je to v rozporu s pravidly, ale ani to nás nemohlo zastavit. A přeci jsme se pyšnili jedním prvenstvím, naše loď byla zaručeně NEJkrásnější. Červeno-bílý plášť s nápisem hasiči je toho zdárným důkazem.

  Následující plavidlo se mohlo pyšnit tytulem NEJmezinárodnější s NEJvětší celebritou. Mimo dvou skotů (osob nikoli zvířectva, i když jeden nikdy neví), v tradičních kiltech a doplňcích typických pro Skotsko a jednoho místního se na plavidle sestaveného z plotu a duší plavila opravdová nefalšovaná celebrita. Byla jí hvězda turecké telenovely okouzlující Šeherezáda. Od dob natáčení se sice tu a tam objevil nějaký ten špíček, ale červené šaty zakrívající i obličej, typycký oděv tureckých žen, vše napravily. Váha Šeherezády se projevila hned po vstupu na palubu, kdy loď měla co dělat, aby se neporoučela ke dnu, nakonec silou vůle vydržela. Dva skotové, působící jako doprovod neměli pádlování vůbec lehké, a proto nebylo divu, že se uprostřed cesty zastavili na občerstvení u hlídky pobřežní stráže. Se stále suveréním časem po občerstvení a odpočinku pokračovali dále. Problém nastal ve chvíli, když se Šeherezáda chystala zamávat svou půvabnou ručkou svým obdivovatelům. Postavila se a v zápětí se poroučela k vodě. Načeš sebou strhla i posádku. Jediným kdo zůstal se stal jeden ze skotů, zřejmě kapitán, neboť zůstal na lodi a tak, jak mu velela kapitánská čest hodlal zůstat na lodi až do posledního okamžiku, který zaplať pánbůh nenastal. Po nějaké (dlouhé) době se celé posádce podařilo opět nalodit a mohli šťastně doplout do přístavu. Ke zděšení všech se ukázalo, že Šeherezáda je muž. Všichni Šeherezádě gratulovali, objevili se sice hlasy z posádky lodi říkající, že: "Měla zamávat a ne potopit loď", ale byly rázně umlčeny a na start se připravoval další.

  Tím dalším se stal místní vodník. Zprvu se nevědělo jestli závodí nebo jestli pronásleduje předchozí posádku, neboť po pádu Šeherezády se zvedla taková vlna, až pořadatelé museli vyhlásit stav nebezpečí před cunami a následné otřesi zaznamenala i pražská seismologická společnost, což vodníkovi vyplašilo všechny dvě ryby co v rybníku měl. Jeho plavidlo ovšem lže směle považovat za NEJtradičnější. Na 100% splnil očekávání a na letošní neckyjádu dorazil opravdu v neckách.

  Předposledními závodníky se stal oddíl kánoistů, který se může pyšnit dvěma NEJ. Zaručeně se staly ozdobou letošních závodů, neboť, což potěšilo hlavně mužské osazenstvo, se posádka skládala jen a pouze ze zástupců něžného pohlaví, tudíž jim patří tytul: NEJkrásnější plavidlo. A byly i suveréně, díky hydrodinamičnosti svého stroje, strojem NEJrychlejším.

  Poslední plavidlo čítalo posádku tří žen, totiž mužů. Abych to uvedl na správnou míru - žen zamaskovaných jako muži. Seskládalo se z necek, ovšem vylepšených o dvě velké duše na každé straně, což zajiš´tovalo naprostou stabilitu. Klobouk dolů - v jednoduchosti je krása.

  Nakonec se vítězem stal ten, kdo zdárně doplul do cíle, tedy všichni. Nešlo tedy o nějaké závody, ale jako vždy primárně o zábavu, čehož jsme se zhostili po česku a jak vidno to vyšlo. Těšíme se tedy na příští ročník a doufáme, že se zde opět sejdeme v tak hojném, nebo ještě hojnějším počtu.

Plavbě zdar !

Video na : Neckyáda